HROMNICE (2.2.)

2. 2. - Toho dne se v kostele světily před mší svíce, kterým se také říkalo hromničky. Tyto svíce se pak zapalovaly při bouřích, aby se odvrátily pohromy všeho druhu. Také bývalo zvykem dávat hromničku do ruky umírajícímu člověku. Světlo hromničky mělo jeho duši svítit na cestu do nebe.

Na Chodsku se věřilo, že kdo by na Hromnice tancovat, ten by zemřel bez světla.

Na Chrudimsku zas obcházel hospodář s posvěcenou hromničkou 3x za sebou úly a přitom se modlil, což mu mělo zajistit zdravé včely a hojnost medu.

V den Hromnic se nesmělo šít ani nic přišívat. Mělo se za to, že jehla přitahuje "boží posly" blesky.

Staroslovanské zvyky: od druhého novoluní očekávali naši předci dle původního lunárně solárního staroslovanského kalendáře příchod boha Peruna. Perun byl představitelem plodivé síly a přicházel na pomoc nedávno narozenému mladému bohu Jarovitovi nebo Svarožici, aby mu pomohl zvítězit nad temnými silami a svrhnout vládu zimy. Jeho příchod byl očekáván v podobě jarního zahřmění. Jarním bleskem, jako dotknutím kouzelného proutku, probouzela se božstva a příroda se otevírala novému životu.

Věřilo se, že před hromovým rachotem jarního Peruna prchají zlí duchové a zalézají do svých skrýší. U starých Slovanů byla tomuto prvnímu zahřmění věnována velká pozornost a lidé tento úkaz proávzeli mnohými rituály. Při prvním jarním zahřmění lidé klekávali na zem a líbali ji.

Lidé přemisťovali ve světnicích židle a stoly, hýbali nádobím, na dvorku nadzvedávali a otáčeli vozy, divoce mávali polním nářadím a před vraty usedlosti zatínali do země sekery (sekera je atribut Peruna). Pomáhali tak Perunovi vyhánět zlé duchy ze svých stavení.

Pranostiky:
Na Hromnice o hodinu více (noci se zkracují, dny se prodlužují, blíží se jaro).
Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.
Zelené Hromnice - Bílé Velikonoce.
Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Na Hromnice, zimy polovice.

(Zdroj: moudré knihy a internety)