POKLADY SKRYTÉ POD HRADEM TROSKY
Hrad Trosky je dominantou Českého ráje. Zaujme svým tajemným vzhledem už z dálky. Jeho polorozpadné dvě věže - Panna a Baba mu propůjčují ojedinělý vzhled. Tato zřícenina na sebe poutá pozornost už odedávna. Do dnešního dne se ovšem neví, jak hrad vypadal, když byl postaven, proto doposud místní správa prosí kohokoli, kdo by měl nějaké dokumenty, které popisují hradní vzhled, aby ji zkontaktoval. Do dnešní doby se totiž nedochoval žádný spis ani rytina, která by podobu hradu upřesnila. Tento hrad byl postaven na konci 14. století. Hrad má dvě věže: nižší a jakoby zavalitější věž "Babu" a vyšší, užší věž, již tehdy nedostupnou "Pannu". V 19. století se sice započala stavba schodů do Panny, ale nebyly dokončeny. Hrad vlastnilo mnoho majitelů. Když hrad Trosky získal pán z Bergova, snažil se z něj vybudovat proslulé sídlo všech pánů a knížat. Avšak jednou se stalo, že musel odjet do ciziny, a protože neměl nástupce a paní odjížděla s ním, zavolal si k sobě dvě ženy, které s ním žily – maminku Marii a dceru Karolínu. Požádal je, aby hradu vládly. Obě přitakaly a hradu se zpočátku i dařilo a vzkvétal. Ovšem poté, když si obě přičichly k moci, začaly mezi oběma být hádky o tom, která z nich by měla hradu vládnout jako jediná. Jedna rozepře vedla k tomu, že se každá z nich usadila v jedné z věží hradu: Karolína v té užší a vyšší a její matka Marie v té nižší a širší. Obě si přestaly hledět svých povinností, nezajímaly se o chřadnoucí okolní lesy a pole, konflikty mezi vlastním lidem jim nechávaly hlavy chladnými; z hradu se neozývalo nic víc než neustálé hádky. Až jednoho dne si Český ráj oddechl. Bylo ticho, křik z obou věží jakoby utnuli. Muž, který se šel jako první do hradu podívat, nenašel nikoho.Bylo tomu již dlouho, co panstvo i služebnictvo vysídlilo hrad, protože starý pán se nevracel a s mladými panovnicemi nebylo k vydržení. Tajemnější však bylo, že záhadně zmizely i obě ženy. Další pověst vypráví o staviteli Čeňkovi z Vartenberka, který nechal kvůli tajnému zásobování a možnosti úniku vybudovat podzemní chodby a jeskyně. V chodbách je k vidění mnoho varovných nápisů, psaných dokonce i švabachem, které odrazují případné dobrodruhy k dalšímu pátrání. Podle svědectví obyvatel z doby před 2. světovou válkou chodba ústí k podzemnímu jezírku, které sloužilo jako zásobárna vody pro hrad. Skutečností je, že doposud nebyly na hradě nalezeny žádné stopy po studni. Za jezerem mají být nízké, železem pobité dveře vedoucí k nikdy neobjeveným pokladům. Roku 1859 se čtyři studenti ze Sobotky po několika dnech prokopali úzkou chodbou do velké jeskyně, která byla dle jejich slov prostorná jako Malé náměstí v Jičíně. Šikmou chodbou se odtud studenti dostali do hlubokého sklepa, kde jim v dalším postupu zabránil obrovský balvan, na kterém bylo černou olejovou barvou napsáno: "Ani krok dále, sice tvoje smrt". V podzemí hradu by tak dodnes měly být ukryty cennosti loupeživých rytířů Šofa a Švejkara a také Oty z Bergova, který se roku 1415 podílel na vyloupení Opatovického kláštera. Vstup do podzemí z hradu je ale velmi dobře ukrytý, dodnes se jej nepodařilo objevit. Jediným přístupným místem je asi 500 metrů východně od hradu v příkré zalesněné stráni vchod do jeskyně.
(Zdroj: moudré knihy internety a já)
