OD KARMICKÉHO PARTNERA K PARTNEROVI DUŠE
Je třeba pochopit, že naše duše, naše energie, je bezpohlavní a bereme na sebe pouze kabát, tedy tělo, a v něm se posouváme dále po naší karmické pouti. S příchodem na tento svět pak většinou zapomínáme, s jakým úkolem jsme sem přišli. A pochopitelně se to týká i vztahů.
Spousta lidí řekne, že má smůlu na partnery. Otázkou je, zda je to opravdu smůla nebo jen příležitost k duchovnímu rozvoji. Co když si s těmi partnery máme pouze něco dořešit z minulosti, něčemu se naučit, něco pochopit, odpustit si a jít dále? Takovým vztahům můžeme říkat karmické. Přesto stále doufáme, že potkáme pravou lásku. Pak jsme zklamáni, že to tak není. V každém životním období může být pro nás určitý partner ten pravý, ten správný pro vývoj naší duše. Důležité je pochopit, že to, co vyzařujeme, to i přitahujeme. Většina žen i mužů sní o dokonalém partnerovi. Přitom dokonalost neexistuje. Existuje rovnováha a ta je podstatná. Pokud nejsme v rovnováze, jakého můžeme přitáhnout do svého života partnera? Opět v nerovnováze.
Nový vztah jako náplast
Mnoho lidí skáče ze vztahu do vztahu, ve snaze nebýt sám. Najít si další náplast na vztah předchozí, který nebyl naplňující. Většinou se stane, že to, co jsme si s předchozím partnerem nedořešili a neuzavřeli v pochopení, odpuštění a lásce, budeme opět řešit ve vztahu novém. Týká se to pochopitelně i minulosti, tedy minulých životů. Myslíme si, že milujeme a přitom zaměňujeme lásku za vášeň a touhu. Chceme mít, vlastnit a většinou žijeme v iluzi dokonalého vztahu. "Milujete-li něco, nechte to odejít, vrátí-li se to, je to vaše, pokud ne, nikdy to vaše nebylo." Je jen na nás, zda jsme schopni opustit staré a nepotřebné, v odpuštění, lásce a vytvořit prostor pro nové. "Přestaň pořád řešit ty chlapy! Moc se na ně upínáš." Přesně tak zněla slova jedné mé kamarádky, když jsem opět před léty řešila zcela nefunkční vztah. Velice jsem se upnula na svého partnera a nedělala jsem nic jiného, než se utvrzovala v tom, zda mu na mně záleží a miluje mně.
Bojíme se samoty
Nechceme být sami, protože nám společnost od malička vštěpuje, že musíme mít partnera, manžela a žít ve svazcích. Buď sama sebou. Postav sama sebe na pevné základy. Pak potkáš partnera, který je také bude mít postavené. Co vysíláš, to přitahuješ. Podívej se do svého nitra, co tam máš? Co můžeš tomu svému potenciálnímu partnerovi nyní nabídnout? Nauč se projevit svou ženskost a zranitelnost. Přestaň si hrát na hrdinku a soběstačnou ženu. Pak potkáváš muže, kteří tě jen využívají. Nauč se přijímat pomoc. Nauč se i o ni požádat a komunikuj! Žena by se měla naučit muže žádat o pomoc a jasně mu říct, co potřebuje. A není to žádná ostuda. Slušný a hodný muž, ženu, kterou miluje, rád podpoří, splní jí její přání. Klidně bude i vysávat, ale musí mu někdo říct, že to je to, po čem jeho žena touží. Myslíme si, že si nezasloužíme jiného, lepšího partnera. Z toho vyplývá, že si nedůvěřujeme a považujeme se za méněcenné. Nemáme se rádi. Příčiny, proč tomu je, jsou většinou v minulosti…
Láska až za hrob
Pokud svého partnera nezdravě milujeme, lpíme na něm a tzv. ho stavíme nad Boha a nadevše, může se stát, že v dalším životě nás týž partner může naopak nenávidět. A to proto, abychom se naučili nevytvářet extrém a jednali v rovnováze.
Trpitelský komplex.
Někdy si naplánujeme tyrany nad sebou. A příčina? Pocit viny a sebeobviňování. Jen ať mě trápí, zasloužím si to. Přestat se vinit a litovat. Odpustit si!
Odpouštěcí list a rituál
Zapalte si bílou svíčku, kterou pak nechejte dohořet a napište odpouštěcí list. Vypište se ze svých emocí a na závěr udělejte prohlášení, že se zříkáte veškeré viny a lítosti, od teď až navždy. List pak spalte a nechte ho venku větrem rozfoukat. Pak si doma zatančete, jakýsi svůj tanec radosti. Uvidíte, že vše z vás krásně opadne a budete se cítit jako znovuzrozená. Pochopitelně si ten rituál můžete udělat zcela po svém. To už je na vás, jak to cítíte.
(Zdroj: fb)
