PÁR SKUTEČNOSTÍ O ŽENÁCH
Tak jo, pánové, aby to tedy bylo spravedlivé, napíšu i něco málo k nám, ženám. Pojmu to ale malinko jinak, protože my ženy jsme přece jenom kouzelnější, máme v sobě více barev, emocí, tónů než vy, a taky je toho v nás malinko víc než ve vás, což nás dělá tak unikátními a jedinečnými.
1. Jsme náladové. Nehledejte v tom vždy důvod a nevalte hned pro kalendář, páč krámy můžeme klidně mít až za čtrnáct dní, my prostě důvod k náladovosti nepotřebujeme. Třeba jsme se blbě vyspaly, třeba jsme nemohly usnout, protože Eva z kanclu si koupila přesně ty lodičky, o kterých jsme jí básnily den předtím (svině škaredá, ten blond jí stejně nesluší, a navíc švidrá), třeba nemáme co na sebe a ten moula si toho ještě nevšiml, třeba je zataženo a my chceme slunce, třeba svítí slunce a my chcete déšť, třeba sex včera večer s vůní utopenců a piva stál za hovno, třeba jsme ztratily náušnici, třeba nám v háemku vyprodali ty úžasný trenčkoty, třeba, třeba, třeba... Nemusíte kvůli tomu hned vypočítávat postavení Měsíce, prostě jsme náladové. Tečka.
2. Rády nakupujeme. Hodně rády nakupujeme. A dlouho. Moc dlouho. Prostě se chceme sladit, doladit bižu, štekle, kabelčičku, slunečňáky. Možná jsme pro vás primitivní v tom, že furt cupitáme s taškama z jednoho krámu do druhýho, ale ono doladění a porovnání cen a barev a vzorů a materiálů a střihů a jedinečnosti holt stojí čas. Však jsme si na to vydělaly, chceme se samy sobě líbit a taky tak trošku nasrat Olinu z vedlejšího skladu, dohnat svůj komplex z mládí a aspoň si koupit tu diorku, když ji má ta Krainová. A že nám nestačí jak vám jen jedny letní a jedny zimní boty? Páč jste bez fantazie! Potřebujeme žabky, balerínky, sandálky, gladiátorky, boty na osmi různých podpatcích, tenisky (ke každým teplákům jedny), kozačky (ke každému kabátu jedny), sněhule (kdyby byly neprorazitelné závěje), gumáky (kdyby chcalo a chcalo)... Je toho moc, nepochopili byste. Prostě ženy = shopping.
3. Jsme plné emocí. No a co? NO A CO??? Prostě si umíme zaplakat, zasmát se, zakňourat, zanadávat, zařvat, být i zticha, zkrátka projevit se. Že vy furt jen tupě čumíte, je váš boj. Když je potřeba třísknout dveřma, páč nejste schopni ani vynést týden přetékající koš, není naše vina. Že jste si nevšimli našeho nového účesu a tlemíte dál jak retardovaní na pár nagelovanců, co se honí po trávníku za tou malou koulí, že už měsíc věšíte obraz, že už týden měníte odpad, že furt necháváte prkno na hajzlu nahoře, jakoby snad po vašem příchodu v této poloze bylo, že špinavý fusekle smrdí z kdovíjakého místa, že jste zapomněli na naše narozeniny, že jste o naší matce řekli, že je to stará kukuřice vydlabaná, to máme jako přejít s klidem???
4. Neumíme parkovat či vjet autem do úzkého prostoru. No joooo, drahoušové, ale kdo nám popletl míry a naučil, že dvacet centimetrů je ve skutečnosti 12? Pche!
5. Na vaši otázku odpovídáme mnohdy otázkou. No tak pakliže jste se zeptali na lulovinu, tak se chceme ujistit, zda to před námi je skutečný blb, či máme jen mlžný opar před očima.
6. Typické věty, které vás na nás serou. Je to jednoduché, stačí si to vytisknout a nalepit na lednici, kam chodíte stejně nejčastěji: "fajn" = tos posral, "hm" = nechceš se náhodou opravit?, "Nic se neděje = tos posral, hledej příčinu, "prosím?" = to jsi nemyslel vážně, že ne?, "Nachystám se, počkej chvilku" = v klidu se jděte oholit, vysprchovat, najíst, můžete pak umýt nádobí a zapnout si televizi a kouknout na další díl Simpsonů", "(ticho)" = zdrhej tak rychle, co jen můžeš.
7. Malujeme se a voníme. Trapný koment ve stylu že je to proto, že jsme škaredé a smrdíme, si nechte od cesty. Prostě se samy sobě chceme líbit, máme větší smysl pro krásu, ladnost, vůně, různé úpravy, rády experimentujeme. Oholit se dvakrát do týdne Gilettem a na poličce v koupelně mít vystavený jeden exemplář sprcháče není žádný um. A taky si už konečně pamatujte, že ne vždy se líčíme a upravujeme, abychom se zalíbily jiným mužům, to je jedna z mnoha vašich mylných, zkostnatělých domněnek. (Je možné, že chceme sbalit šéfa kvůli výhodám, páč už se nemůžeme dívat na tu trapku s pětkama, co si zatím vozí svou tlustou prdel v jeho Audině, ale to sem nepleťme.)
8. Máme rády pořádek, čistotu, vyrovnanost, sladěnost. To například znamená, že když myjeme podlahu, seďte na prdeli a neťapejte nám po tom pro další škopek. Poslaly bychom vás do obchodu, ale tam vy buď zmateně bloudíte, nebo koupíte první produkt, co vám padne do ruky a bez porovnání s ostatními na polici jej bezmyšlenkovitě vložíte do vozíku a hurá ke kase. Špinavé prádlo patří do koše s prádlem, čisté prádlo patří okamžitě po vyžehlení do šatníku (komínkovat vám je tam nebudeme), použité montérky nám nehažte na postel, záchod zanechávejte suchý a voňavý, jaký byl předtím, než jste vstoupili, sprchu a umývadlo po sobě setřete a necákejte furt na to zrcadlo!!! Nepátrejte, kde se tu vzal další pár nových bot a radši si ty svoje srovnejte do botníku. Nekuřte v místnosti, nebo načuchnou záclony, ustelte po sobě postel, nejsme vaše matky - kvočny, furt se blbě neptejte a nečumte.
9. Nehodnoťte a neporovnávejte naše jídlo, když jste sami schopni tak maximálně ukvedlat vejce. Nepřepínejte jak idioti furt televizi, udělejte si radši v hlavě pořádek a zvolte jeden program, který pojede déle než tři minuty. Občas si sami všimněte, co je potřeba udělat. Nemáme sílu vám to každý kvartál připomínat. Ti malí tvorové, co tu sem tam proběhnou, jsou i vaším dílem, tudíž se vám hovno stane, když s nima vypadnete na tři hodiny někam ven, třeba na hřiště, abychom si samy mohly srovnat myšlenky a najít si čas pro kvasnicovou masku a barvu na vlasy. Nečumte na každou fuchtli s pětkama, která kolem projde (sundá podpěry a stejně jí odcestují k pupku). Neprďte, neříhejte, neplivejte, nehrabte si furt na koulích, ony neodběhly. Tím spíš ne na veřejnosti. Nemějte potřebu neustále se chovat jako hrdinové, když jste posraní z blbýho zubaře. Nemějte šovinistické kecy, že žena patří ke sporáku a že jí baví starat se o vás. Kdybyste jen tušili, co nás baví, museli byste se za toho třicet let ohraného misionáře dost stydět. Nekupujte nám k narozeninám bonboniéru a ovadlou kytku z benzinky. A už konečně vyhažte ty menšestráky a kostičkovaný flanelky do kontejneru. Jo a plus ten žinylkový svetr od maminky k třicetinám.
10. Jsme krásné, máme v sobě žár, v srdci lásku na rozdávání, mnohdy naivní, romantické sny a přání, v duši holčičku, co si už v dětství vysnila svůj svět. Umíme ze sebe vydat maximum, zvládneme několik činností zaráz a všechny s bravurou. Když nahodíme sexy hadřík, zdůrazníme dekolt, nohy vložíme do botek na vysokém podpatku, zhluboka se vám kouknem do očí a ladně se na ulici kolem vás projdem, jste z toho stejně v prdeli, a nejen v tuto chvíli si uvědomíte, že světu ve skutečnosti vládneme my. Jsou v nás všechny možné barvy, vůně, esence a nuance. Když nějaká chybí, rády si ji okamžitě vytvoříme. Máme široký rozhled, vnímáme vše a nic, v každé z nás je kus dobra i zla, jsme andělé i ďáblové v jednom. Úsměvem vám vylepšíme den, nadáním pro harmonii a souhru vám vytvoříme takové teplo domova, že vám to ani vaše vlastní matka není schopna vytvořit (a že dělá svíčkovou lepší, no a co, kua už? Však taky nic jinýho neumí...). Stojíme za vaším úspěchem, dokážeme ale zavinit i váš neúspěch. Když nás naserete, vězte, že nemáte ani tušení, jaké všechny zbraně a metody jsme k likvidaci schopny použít. ;-)
11. Nemůžete bez nás být. A nejsrandovnější na tom je, že jste si toho všichni bez výjimky moc dobře vědomi.
*MORGANA*
