CO SES V ŽIVOTĚ MÁME NAUČIT, JAK SE POUČIT A POCHOPIT PODSTATU.
Při výkladu karet a těch svých "psycho" sedáncích většinou řeším s lidmi vztahy. Je zajímavé, že ať už mluví dvacetiletý kluk, anebo padesátiletá žena, všechny příběhy jsou si v podstatě dost podobné. Mnoho z vás - ne-li všichni - však stále nechápete, jak vlastně život funguje, proč tu jsme. Každý máme svůj úkol, který ať chceme, nebo nechceme, musíme splnit. Na cestě za splněním potkáváme ty, kteří nám mají dát a také dají určitou lekci. Po každé lekci dotyčný z života odejde, tak jako učitel po výkladu opouští třídu. Neplačte, nezoufejte si, nesnažte se stále dokola ptát, kdy se vrátí. Čeho se moc držíte, to se začne dusit. Co se dusí, zemře. Nechte jej odejít. Pokud k vám ten člověk patří, anebo vás ještě nenaučil tomu, čemu měl, vrátí se. V pravou chvíli, na pravém místě. Spíš se zamyslete nad tím, CO vás měl naučit. Říká se, že ta nejlepší a nejhorší vlastnost, kterých si na druhém všimnete, jsou i vlastnosti, které máte sami v sobě. Nezavrhujte proto daného člověka jen proto, že vás oklamal, že nesplnil, co slíbil, že vám ublížil, že vás opustil. V tu chvíli totiž dělal maximum, co mohl a dovedl. Taky se vyhněte větám typu "Už jsem se poučil(a)" nebo "Už stejnou chybu znovu neudělám". Věřte, že tato slova nemusíte vyřknout nahlas, stačí, když vám prolítnou jen hlavou a už vám ten nahoře dříve nebo později sešle do cesty situaci, ve které svá tvrzení budete muset dokázat. Proto berte život s nadhledem, neupínejte se na místa, lidi, nechte věci jen tak volně plynout, stejně se nakonec dostanete jen tam, kam je vám určeno se dostat. A hlavně buďte praví a opravdoví. Cokoliv vyšlete, vrátí se vám. Ne třeba hned, ne třeba za rok, ale vrátí se. A mnohdy pak zjistíte, že vám ta zášť, pomluva, zloba či krádež vůbec za to všechno nestála. A taky buďte vděční! Už jen třeba za to, že se ráno probudíte, vidíte a slyšíte. Jsou totiž tací, kterým tohle bohatství nebylo dopřáno. Hezký den, přátelé
