MUŽI A ROZCHODY
Páč mám velice, převelice plodný den, rozhodla jsem se zpracovat další témátko, kterým jsou rozchody. Mnoho mých klientek je totiž obzvláště po několikaletém manželství dost v šoku, jak se při rozvodu jejich drahá polovička chová, nechápou tu změnu v postojích a charakteru a hlavně na mě zírají s otevřenou pusou, když jim přesně popíšu, co se bude odehrávat, co bude daný playboy v konkrétních situacích říkat a dělat, a on to pak skutečně říká a dělá :D Mé kamarádky a nejbližší znají mé desatero o mužích, kde jedno pravidlo zní: Muž se řídí vždy dle manuálu, který hned po narození dostane do ruky. (Manuál sepíšu při chvilce volna, kterého se mi teď bohužel nedostává.) Tento postoj, který tu budu popisovat, vychází z mých vlastních zkušeností a ze zkušeností a pozorování okolí. Budu jej psát z pozice ženy, páč světe div se, jsem ženou, ale nevylučuji a dokonce znám i dost žen, které tohle či něco podobného dělaly mužům. To jen abych byla spravedlivá. Takže: všeobecně platí, že když někdo dostane kopačky, je zhrzen. Je jedno, zda je to žena či muž, zda se do té doby prezentoval(a) sebevědomě, rozchod znamená jisté ponížení, i když v mnohých případech vztah léta nepřinášel nic nového a hezkého a partneři si zevšedněli. Co je zajímavé u mužů k pozorování, je fakt, že začnou okamžitě na partnerku plivat, vytahují všemožné lži o její minulosti, duševním stavu, neschopnosti uvařit ani blbou polívku, nečistotném přístupu k úklidu, nulové sexualitě, kopou, špiní, křičí do světa o svém stavu. Tohle je prvotní impuls, kdy máte zpozornět a položit si otázku: kdo do světa vykřikuje o svém neštěstí? Je to jednoduchá matematika: vězte, že vždy je to člověk zoufalý, zhrzený, fňukající nad svým stavem. V takovém stavu žena začne poprvé kulit oči nad tím, vedle koho to vlastně žila. Oni muži mají tendenci prezentovat se jako velesamci, macho jedinci, které nic nerozhodí, kteří bez ženy zvládnou téměř vše od zavazování tkaniček po pověšení zrovna vypraného prádla. Realita je ovšem jiná. My ženy jsme sice emotivnější, umíme během minuty vystřídat pláč, nadávky, úsměv, hysterický smích, upadnout do mdlob, vyházet všechny talíře po babičce. Ale v porovnání se zhrzeným mužem jsme jen slabým odvárkem zrovna vymáčeného čajového sáčku. Navenek před kamarády si drží masku vyrovnaného, s rozvodem srovnaného chlapa, aby neklesl v jejich očích, v soukromí žárlí, vyčítá, mezi slzami buší pěstmi do všeho, kouká do telefonu na smsky, nabourává se do mailu, vyčítá vám kontakt s bývalými milenci, vyjmenovává všechno možné, v čem jste špatná, jak jste neschopná kuchařka, matka, v posteli frigidní, haní vás tak, ti největší chudáci přihodí i pár facek a kopanců, takže s otevřenými ústy zíráte, co ho to posedlo. Když to s vámi nehne, což nehne jen se silnou ženou, začne špinit a pomlouvat i venku. Že shazuje sám sebe, vidí jen bystří lidé, slabé a naivní okolí mu samozřejmě bude roli ubožáčka žrát, takže si z toho nic nedělejte. Obzvláště pokud tohle muž vypráví jiným ženám, vzbudí v nich pocit soucitu a pochopení, protože ony samy jsou přírodou stvořeny k tomu, aby opečovávaly, vyslechly, pohladily, ukonejšily. Mezi těmito dámami pak většinou najde i rychlou "náhradu", zoufalý případ převoznice, která ho ze stavu zhrzeného vypětí dostane pod naivní vizí plnohodnotné lásky. Dalším bodem je, že vám muž začne okamžitě vyhrožovat s majetkem: že vám nic nenechá, o vše vás obere, z firmy nedostanete ani floka. Pakliže jste i přesto v naprostém poklidu, že je vám to jedno, najde zbraň nejsilnější: děti. Tohle je jasně daný, vždy platný sled událostí. Vždy. Pak ovšem přijde fáze: snaha udobřit se a ještě to zkusit. Co to znamená? Pokud toto zoufalé chuďátko vystřílí veškerou svou munici a vy si stále trváte na rozchodu či rozvodu, přijdou smsky, emaily či ústní návrhy opětovného vstoupení do svazku, zapomenutí na vše, co bylo řečeno a uděláno. Osobně mám zkušenost, že mi bývalí partneři začali navrhovat nemožné, vyznávali lásku, používali obrácenou psychologii, abych je ujišťovala, že nejsou zas tak špatní. Slibovali, mazali med, v neposlední řadě nabízeli roli milence, vždyť vám to v posteli přece tak klapalo (najednou už nejste frigida ;-) ). A v tomto vesele pokračují i v době, kdy si najdou novou, plnohodnotnou a hluboce milující duši, která je téměř vždy vizuelně a mnohdy i inteligenčně o dost schodů pod vámi, jež samozřejmě dostala několik porcí ujišťování, že rozchod byl uskutečněn ze strany tohoto hrdiny, a páč ženy jsou od přírody naivní a hloupoučké, uvěří. Že vám chlapec ve stejnou dobu vypisuje srdceryvné zprávy ve stylu "Nepřestal jsem tě milovat, nemohu na tebe přestat myslet" atd., to už třeba já nemám sílu daným dámám přeposílat. Ony stejně neuvěří, páč každý člověk věří jen tomu, čemu věřit chce. Takže, ženy, pokud si zrovna něčím takovým procházíte, pokud se váš partner chová jako debil, nezoufejte, nejste v tom samy. Někam vás to vždycky posune, posílí, mnohdy i pobaví. Nechte takový proces plynout bez zbytečných zásahů, oni se pánové většinou umlátí sami. Vím, že rozvod jistě není procházka růžovým sadem, ale aspoň se při něm ujistíte, že jste udělaly správný krok. A tento krok je mnohdy tím nejsprávnějším směrem. Držím vám všem pěsti, přeju štěstí, dělejte si pravidelně radosti a buďte nad věcí.
Vaše Morgana Lilith. A hlavně se z toho neposrat ;-) :D
