ZÁKON KARMY
Zákon karmy je neoddělitelnou součástí indické filosofie, a to nejen hinduismu, ale i džinismu, sikhismu a buddhismu. Zákon karmy je jeden z duchovních zákonů. Člověku je dána svobodná vůle, která mu umožňuje volit mezi dobrem a zlem. Jakýkoli čin či myšlenka je vyslána a podle toho, v jakém úmyslu je poslána, se nám také dřív nebo později vrátí. Když se chováme v souladu s dharmou, mají pozitivní síly převahu a výsledkem jsou pocity štěstí v srdci a uspokojení mysli. Růst negativních sil má za následek utrpení; růst pozitivních sil štěstí. Zákon karmy říká, že vše, co prožíváme, si musíme odžít, abychom pochopili a vyrovnali dluhy z minulých životů.
Každý čin, každé slovo a myšlenka – ať už pozitivní či negativní – zanechává otisky v naší mysli. Protože způsob prožívání našeho života je do určité míry také určován obsahem naší mysli, negativní otisky nevyhnutelně vedou k budoucímu utrpení. Jinak řečeno, pokud se v podvědomí každého z nás hromadí negativní energie, která nás pak nutí opakovat stejné chyby.
Naše činy a události v tomto životě utvářejí jeho podobu osudu v budoucím životě, a úroveň duchovní zkušenosti určuje charakter karmických lekcí. Když tedy pochopíme, že naše myšlenky, slova a činy v přítomnosti zasévají semínka našich budoucích zážitků, a když si uvědomíme, že můžeme ve velké míře přispět k pozitivní změně a tím zmírnit následky dalších událostí, které by mohly nastat nebo nás překvapit, případně vytvářet uzavřený kruh dění, budeme mít moc měnit náš život.
Dosti často se mezi lidmi vyslovuje názor, že tíhu karmy lze zbavit dostatečně dlouhým utrpením, omezením, útlakem a nemocemi atd. Toto rčení je velice mylné. Tyto faktory utrpení jsou spíše signály k tomu, aby člověk něco pochopil, aby změnil způsob života, způsob myšlení a uvažování a byl schopen uplatnit své potřeby.
Budeme-li tedy pochopení karmy používat správným způsobem, přinese nám to určitou svobodu. V každé situaci tak máme svobodu rozhodnutí o své budoucnosti. Pokud se však nerozhodneme, že budeme pracovat se svou myslí, nebudeme nad ní mít vůbec žádnou kontrolu a budeme prostě jen obětí svých vlastních myšlenek a činů.
Na vzniklé potíže v našem životě může každý z nás reagovat dvěma možnostmi, buďto se domníváme, že za stávající problémy neneseme žádnou zodpovědnost a stali jsme se oběťmi určitých okolností, jimž nerozumíme a která se vymykají našemu chápání, anebo přijmeme koncepci karmy, podle níž vše probíhá v souladu s duchovními zákony, jejichž cílem je ve vesmíru udržovat rovnováhu a spravedlnost. Jedinou výhodou prvního postoje je skutečnost, že zodpovědnost za vlastní momentální situaci můžeme svést na toho či onoho člověka, nebo na nepřízeň osudu. Současně v nás však může vyvolávat pocit, že osud se k nám zachoval nespravedlivě, což nám po emoční stránce způsobuje větší bolest než případný pocit naší zodpovědnosti za daný stav situace a uvědomění si, že příčinou svých problémů můžeme být i my sami.
Málokdo je ochoten připustit, že v tomto směru se žádné nespravedlnosti nedějí, a že každý „zásah osudu“ je jen vyústěním zpětných karmických působení, která si s sebou každý člověk přináší nejen z tohoto, ale i z minulých životů.
Je důležité si uvědomit, že člověk na světě není proto, aby trpěl, ale aby pochopil přičinu svého utrpení, aby si vážil si sám sebe, uměl si prosadit a uplatnit svá práva, a našel si vlastní cestu odpovídající svým vlastnostem.
Někdy se následek dostaví několik chvil poté, co byla vytvořena příčina. Tedy - pokud někomu ublížíme nebo někdo ublíží nám (fyzicky, mentálně, emočně, duchovně). Když někomu ublížíme, pak později někdo ublíží nám. Co uděláme jiným, to se stane dříve či později nám.
Tehdy můžeme jasně pozorovat, jak jsou myšlenka a účinek vzájemně spojeny . . .
Stejně jako když hodíme do jezera kámen a pozorujeme, jak se voda zčeří . . .
Jindy se však účinky dostavují roky poté, co byla příčina vytvořena, a tehdy je obtížnější vysledovat mezi nimi nějaký vztah . . .
A přece po každém ročním období následuje další . .
Po jaru vždy přichází léto . . .
Pravá noha vždy následuje levou . . .
Člověk nemůže nikdy někam směřovat, aniž by odněkud vyšel . . .
Každý den vyrůstá z předchozího, stejně jako dnešek je zárodkem zítřka . . .
Každá myšlenka vyrůstá z myšlenky, která jí předcházela, stejně jako každý život je dalším letokruhem stromu věčného života . . .
Takový je zákon karmy.
Jak snadné je způsobit utrpení druhým... Ale jak těžké je, utrpení snášet. Teprve tehdy, až pro nás způsobování utrpení bude stejně těžké, jako jeho snášení, teprve tehdy budeme na konci lidské cesty.
Ti, kteří se smějí, se musí naučit plakat, aby se ti, kteří pláčou mohli učit smát.
S každou slzou a úsměvem, tak, jak se přibližujete k setkání se sebou samým, se vytváří pro vaši budoucnost nová karma . . .
Tak, jak se zjasňují vaše kroky, zmenšuje se tíha karmy . . .
Proces nalezení sebe sama však nelze uspěchat, protože stojí-li člověk na špičkách, nemá stabilitu
(Autor: Michele Sanderss)
