STROM ŽIVOTA
Je nejasné, který strom je vlastně oním stromem života. Pro některé severské národy je to bříza, pro jiné jeřáb, jehož červené plody, jeřabiny, jsou lékem proti nemocem a současně vytvářejí spojení s jiným světem. Také buky svými bukvicemi živí v zimě člověka i zvířata. Pojídaly se i bezinky a trnky, šišky tisů, žaludy a lískové ořechy. Lísky, které většinou rostou u pramenů, se stávají pramenem vnuknutí a vědění a v břiše lososa způsobují, že se tato ryba stává symbolem moudrosti. Existuje také srovnání prázdných lískových ořechů s dutými kameny. Všem plodům společné jsou zvláštní vlastnosti pro tělo a ducha.
Kultovní vědění, tedy i znalosti o slunci a měsíci, a jiné kulty jako např, totemismus, patřily k vědění, které bylo zvlášť posvátné, a proto se předávalo ústně. Z tohoto důvodu je pro nás v podstatě ztracené. Výjimku tvoří pozorování časových signálů nebo umělecká ztvárnění a ságy. Přitom však právě u tak univerzálního symbolu, jakým je strom života, hrozí nebezpečí účelově podbarvených výkladů.
Ještě dlouho platilo, že kůra v kapse znamená ochranu. Také při zakládání klášterů hrály stromy důležitou roli.
V Irsku bylo pět slavných stromů, které odpovídaly provinciím: tři jasany, jeden tis a jeden dub. Pro zacházení s dubem, sladkými a kyselými jablky, tisem a bukem stanovil velšský kníže Hywel Dda zákonem určené přesné ceny. Také irský zákon upravuje zacházení se stromy. Kromě toho existovala tabu a kletby - kácení stromů a využívání lesa mělo za následek potrestání.
Dodnes zůstaly stromy velmi důležité: v pohádkách, próze, poezii a v jiných uměleckých projevech se vedle známých vlastností velebila i krása stromů. I v současné době jsou stromy reálně významné pro zachování života a stejně jako mnoho zvířat jsou i ony svědky stavu našeho životního prostředí, prostoru pro náš život.
Spojení se stromy a něco z jejich významů se dochovalo dodnes, když se v celé Evropě - samozřejmě s místními rozdíly - vztyčují stromy na nejrůznější svátky a slavnosti. Známe tak například májku, májový strom, pod kterým se tančí, vánoční a někde i velikonoční stromeček. Koruny ze spletených větví stromů se používají při různých příležitostech. Cílem těchto zvyků je zřejmě všude to, že lidé by chtěli být silní, trpěliví a staří tak jako stromy.
Kultovní vědění, tedy i znalosti o slunci a měsíci, a jiné kulty jako např, totemismus, patřily k vědění, které bylo zvlášť posvátné, a proto se předávalo ústně. Z tohoto důvodu je pro nás v podstatě ztracené. Výjimku tvoří pozorování časových signálů nebo umělecká ztvárnění a ságy. Přitom však právě u tak univerzálního symbolu, jakým je strom života, hrozí nebezpečí účelově podbarvených výkladů.
Ještě dlouho platilo, že kůra v kapse znamená ochranu. Také při zakládání klášterů hrály stromy důležitou roli.
V Irsku bylo pět slavných stromů, které odpovídaly provinciím: tři jasany, jeden tis a jeden dub. Pro zacházení s dubem, sladkými a kyselými jablky, tisem a bukem stanovil velšský kníže Hywel Dda zákonem určené přesné ceny. Také irský zákon upravuje zacházení se stromy. Kromě toho existovala tabu a kletby - kácení stromů a využívání lesa mělo za následek potrestání.
Dodnes zůstaly stromy velmi důležité: v pohádkách, próze, poezii a v jiných uměleckých projevech se vedle známých vlastností velebila i krása stromů. I v současné době jsou stromy reálně významné pro zachování života a stejně jako mnoho zvířat jsou i ony svědky stavu našeho životního prostředí, prostoru pro náš život.
Spojení se stromy a něco z jejich významů se dochovalo dodnes, když se v celé Evropě - samozřejmě s místními rozdíly - vztyčují stromy na nejrůznější svátky a slavnosti. Známe tak například májku, májový strom, pod kterým se tančí, vánoční a někde i velikonoční stromeček. Koruny ze spletených větví stromů se používají při různých příležitostech. Cílem těchto zvyků je zřejmě všude to, že lidé by chtěli být silní, trpěliví a staří tak jako stromy.
(Zdroj: moudré knihy a internety)
