MERLÍK (Chenopodium Ambrosioides)

V přírodní medicíně celé Latinské Ameriky byl merlík vonný odedávna tradičním domácím lékem proti střevním parazitům, červům a amébám. Na Yucatánu ho indiánské kmeny používaly i proti astmatu a nadměrnému zahlenění nebo při léčbě tzv. tance svatého Víta, lékařsky chorey, což je druh revmatické horečky postihující mozek, a jiných nervových onemocnění. Jeho listy a semena se používají v latinskoamerické medicíně jako antiparazitikum a také v brazilské přírodní medicíně je uznáván jako vynikající prostředek proti červům, zejména měchovcům, tenkohlavcům, škrkavkám a tasemnicím. Užívá se také proti kašli, astmatu, bronchitidě a jiných chorobách horních cest dýchacích, při angíně, k uvolnění střevních plynů, k vyvolání pocení a jako digestivum. Tikunové v Amazonii užívají tento druh merlíku i jako mírné laxativum a Sionové, Secoyaové a Kofánové pijí proti střevním parazitům obvykle jeden šálek listového odvaru každé ráno před jídlem po několik dnů za sebou. Rostlina nachází široké uplatnění i v kuchyni, protože když se listy uvaří s jídlem, které nadýmá, například s hrachem nebo fazolemi, zabrání to plynatosti. Indiáni v peruánské Amazonii několik dní vyluhují rostlinu ve vodě a výluhem léčí artritidu. Kromě toho se používá k omývání hemoroidů, pohmožděnin, drobných ran a oděrek, modřin a zlomenin.

- K vypuzování střevních parazitů se pije odvar připravený z čajové lžičky sušených listů, zalitých čtvrtlitrem vroucí vody. Nechá se deset minut vyluhovat a užívá se jednou denně ráno nalačno, nejméně po tři dny.

- V kuchyni se používá do salátů, pesta. V mramorovém moždíři se rozdrtí za postupného přidávání soli, česneku a strouhaného sýra. Směs se může vylepšit piniovými oříšky a nakonec se přidá olivový olej.

(Zdroj: moudré knihy a internety)