DUB
Dub, který byl důležitý už u starých Řeků a Římanů, je také u Keltů jedním z nejvýznamnějších stromů. Není jednoznačné, zda slovu druid odpovídá překlad "dubový mudrc" nebo spíše "spolehlivý mudrc". Jistý je pouze význam velšského označení druida, tedy derwydd, dubový muž. Keltská jména, která souvisí s dubem, jsou Derva, Dervaci, Dervius nebo kmenové jméno Querquerni.
Silné dřevo dubu se dobře hodí k výrobě věcí, které jsou hodně namáhány, jako jsou vozy, silnice a především lodě. Jak známo duby mohou být velmi staré, a proto se používaly na zvlášť vzácné věci.
Plody dubu jsou v zimě potravou pro zvířata a byly jí i pro naše předky. Když se rozkousaly syrové, uvolnila se z nich látka měnící vědomí. Používání takových prostředků je rozšířené po celém světě, ať už za účelem putování mezi světy, k získání dalšího poznání, pro inspiraci nebo - jako u dnešních drog - ke krátkodobému úniku ze skutečnosti či ke zdánlivému zvýšení odvahy používané u stavů oslabení, žaludečních a střevních potíží aj.
Vedle léčivé funkce mohly mít duby ještě funkci ochrany, a to nejen před sluncem a deštěm. Možná to byly tyto faktory spolu s tvrdostí a dlouhou životností materiálu, kvůli nimž se dubové dřevo používalo i na stavbu hrobek.
Za úvahu stojí i spojení dub - prase - číslo sedm. Sedmička je číslo prasat a v ostrovní keltské tradici je charakterizuje jako zvířata jiného světa. Jedním z nejdůležitějších zdrojů potravy pro divoká prasata jsou žaludy. Možná získaly duby své přední postavení právě v této souvislosti.
Ještě i svatý Columba uctíval dub, když své kláštery nechal vystavět blízko dubových lesů. V análech města Ulsteru je jako velké neštěstí zaznamenáno vymírání dubů v letech 1146 a 1178. Duby zůstávají důležité i v erbovním umění a často se objevovaly i na vlajkách lodí.
Silné dřevo dubu se dobře hodí k výrobě věcí, které jsou hodně namáhány, jako jsou vozy, silnice a především lodě. Jak známo duby mohou být velmi staré, a proto se používaly na zvlášť vzácné věci.
Plody dubu jsou v zimě potravou pro zvířata a byly jí i pro naše předky. Když se rozkousaly syrové, uvolnila se z nich látka měnící vědomí. Používání takových prostředků je rozšířené po celém světě, ať už za účelem putování mezi světy, k získání dalšího poznání, pro inspiraci nebo - jako u dnešních drog - ke krátkodobému úniku ze skutečnosti či ke zdánlivému zvýšení odvahy používané u stavů oslabení, žaludečních a střevních potíží aj.
Vedle léčivé funkce mohly mít duby ještě funkci ochrany, a to nejen před sluncem a deštěm. Možná to byly tyto faktory spolu s tvrdostí a dlouhou životností materiálu, kvůli nimž se dubové dřevo používalo i na stavbu hrobek.
Za úvahu stojí i spojení dub - prase - číslo sedm. Sedmička je číslo prasat a v ostrovní keltské tradici je charakterizuje jako zvířata jiného světa. Jedním z nejdůležitějších zdrojů potravy pro divoká prasata jsou žaludy. Možná získaly duby své přední postavení právě v této souvislosti.
Ještě i svatý Columba uctíval dub, když své kláštery nechal vystavět blízko dubových lesů. V análech města Ulsteru je jako velké neštěstí zaznamenáno vymírání dubů v letech 1146 a 1178. Duby zůstávají důležité i v erbovním umění a často se objevovaly i na vlajkách lodí.
(Zdroj: moudré knihy a internety)
