ČERNÁ BARVA
Černá barva je tak specifická, navíc je barvou, která se v mém šatníku objevuje z 99% procent (to zbylé procento nenosím), takže jsem se rozhodla jí věnovat taky pár řádků.
Ve své podstatě černá nepatří mezi barvy, dá se o ní mluvit jako o nedostatku světla. A navíc černá všechny barvy absorbuje, což znamená, že neodráží žádný barevný třpyt. Kromě toho není černá, kterou dokážeme vnímat, z vědeckého pohledu žádnou „skutečnou černou". Kdyby těchto 5 % chybělo, pak by se jednalo o skutečnou čerň. Ale zdá se, jako by pro ni lidské oko nebylo konstruováno. Proto se nám černá zdá jako tmavá a skutečně nebarevná. Kdyby ovšem neexistovala černá, nemohli bychom rozpoznat ani bílou jako bílou. Kdyby neexistovala tma, nemohli bychom definovat ani světlo jako takové. Žijeme zde na zemi v dualitě, v níž jedno je podmíněno druhým. Zvláštně znějící věta, já vím, ale velmi se vyplatí o ní přemýšlet. Skutečností je také, že černá nám v žádném případě neposkytuje energii, pokud se do ní například oblékáme. Černá barva brání tomu, aby se světlo a barva textilem dostaly k naší pokožce, a tím i k našemu organismu. Proto je možné říci, že když člověk velmi dlouhou dobu nosí výhradně černé oděvy, připravuje se o energii, kterou by mu poskytlo světlo.
V 19. století začali lidé věřit, že je po fyzické smrti všechno pryč. Tuto smutnou představu lidé nadále ještě posilovali černým oděvem jako smutkem. Člověk se izoloval od svého okolí a stáhl z vnějšího světa. Před touto dobou vládla víra, že duše vstane z mrtvých, proto lidé tenkrát nosili bílé smuteční šaty. Černá je také výrazem silné potřeby ochrany. Člověk se chtěl po případu smrti skutečně oddělit od svého okolí a být sám se sebou. Pokud potřeba černého oblečení vyjde z nitra člověka samotného, je to na jistou dobu největšího smutku výhodou. Ovšem pokud to člověk dělal kvůli milým sousedům, byl tento zvyk špatně pochopen. Milovaného člověka můžeme nést ke hrobu i ve veselých barvách, pokud se v nich cítíme dobře. Zemřelému člověku jednak naprosto nepomůže, když se pozůstalí objeví v černém a za druhé by člověk neměl zapomenout, že se zemřelá duše rozloučila se svým pomíjivým tělem proto, aby se na onom světě znovu zrodila. A to je přece vlastně radostná záležitost.
Pokud člověk kombinuje černou se sytými a jasnými barvami, je účinek dotyčné barvy zesílen. Černý odstín prakticky zdůrazňuje kteroukoli barvu víc, než kdyby byl člověk například oblečen kompletně jen v této jedné barvě.
Nošení černé je často „in" u dospívajících ve stadiu puberty. Je to vlastně logický způsob chování. Začíná totiž fáze skrývání se, nové orientace ve vlastním nitru a v neposlední řadě i pomalé a postupné osvobozování se od domova. V takových fázích je pro mnohé mladistvé důležité mít ve svém prostředí černou barvu. Ať již na oblečení, ve vlastním pokoji...! Je to v pořádku, za předpokladu, že tento stav netrvá více let. Pokud tomu tak je, naskýtá se závažná otázka, jestli se sem skrytě nevplížil problém s drogami.
Černá „barva" je také často používána v lidové mluvě k označení něčeho negativního. Takových výrazů existuje jistě velmi mnoho, my vám zde nabídneme jen několik příkladů: práce načerno, černá špína za nehty, vidět černě, černý obchod... Existuje však jedna oblast, v níž je černá vykládána pozitivně a často také pozitivně působí, pokud člověk sleduje určité cíle. A to je oblast erotiky. Zde opět platí princip, že černá může vizuálně zdůrazňovat ostatní barvy. Jako například tzv. sexy prádlo bývá právě černé. Zde působí barva odhalené pokožky ve spojení s černí ještě přitažlivěji. Nebo černé oči a/nebo vlasy jsou hodnoceny jako ohnivé a pěkné. Černě orámované oči jsou považovány za erotizující (tužkou na oční linky nebo řasenkou). Černé ložní prádlo by mělo také působit eroticky... a tak existuje v této oblasti ještě několik dalších věcí, kde je cíleně využívána černá barva.
Černá je „barvou", z níž všechno pochází, semeno v temné zemi, dítě v temném matčině lůně. Z temnoty může přidáním světla vzniknout nový život. Tma je často nezbytná k soustředěnému a cílenému vzniku nového po žádoucím vymezení a stažení se zpět.
(Zdroj: moudré knihy a internety)
