ČEKANKA

Čekanka, lidově zvaná také otrhaný námořník, je spojována s řadou pověr a legend, které vznikly v pozdním středověku a připisovaly jí nejrůznější kouzelné síly, zejména na poli milostném a válečném. Podle švýcarské lidové tradice byl očarován každý, koho jste se dotkli čekankou vyhrabanou ze země jelením parožím na květnový svátek svatého Petra.

Drogou je především kořen, který se sbírá na podzim nebo na jaře, a nať, kterou bylinkáři doporučují sbírat ještě před rozkvětem rostliny. Obsahuje především inulin, pryskyřice, soli draslíku, terpenové hořčiny, glykosidy cichoriin a intybin, kyselinu tríslovou, slizy a cholin.

Droga je adstringentní, celkově povzbuzuje a díky svým antibiotickým účinkům čistí krev, dezinfikuje střeva a působí protizánětlivě. Kromě toho odvodňuje, stimuluje trávicí šťávy a významně podporuje funkci jater a uvolňování žluči. Užívá se také při ekzémech, akné a plísních. Čekankový čaj podávaný v menším množství před spaním působí proti častému nočnímu probouzení. Čekanku najdete také ve směsích na podporu slinivky.

- Čekankový nálev: jedna polévková lžíce na čtvrt litru vody, vaříme pět minut, pijí se 2 až 3 šálky denně, vždy po jídle.

- Proti zápachu z úst, způsobenému nedostatečným trávením, se užívá 20 gramů směsi natě a drceného kořene. V půl litru vody se zahřeje k varu, nechá se čtvrt hodiny vyluhovat a pak se slije. Po dobu 3 týdnů se pije jedna sklenička před jídlem.

(Zdroj: moudré knihy a internety)